První navštívenou středoamerickou zemí byla Panama. Pojďme se podívat, jaká úskalí tu na turisty čekají.

Mapa:

Délka pobytu: Stále stejných 90 dní bez víza během jednoho roku. Pokud máte v plánu pouze  turistickou prohlídku země, je takhle dlouhá doba až zbytečnej luxus. Bohatě stačí měsíc, klidně i dva tejdny. Úředníci na hranicích při vstupu i odchodu po mě ještě vyžadovali kopii pasu na A4 papíře. Doporučuju si jí opatřit někde předem, abyste se nemuseli zdržovat sháněním místa kde vám jí udělají a mohli rovnou dostat razítko. Taktéž při vstupu do země přes region Kuna Yala je třeba uhradit 20$ jako nějakej poplatek kongresu, či co. Doporučuju to platit ale až tehdy, kdy to po vás budou někde vyžadovat. Může se totiž stát, že se jeho placení úplně vyhnete.

Jazyk: Španělština, ale tady mám pocit, že ve větších městech a turistických oblastech se domluvíte v pohodě i anglicky. Ovšem připravte se na to, že pokud nebudete mluvit španělsky, budou se vás místní snažit různě ojebávat na cenách. To je prostě všude stejný.

Měna: Balboa + US dolar. 1 B = 1 $ = cca  25 Kč. Kurz balboy je fixován na kurz dolaru a v oběhu jsou pouze mince ve stejných hodnotách a stejných rozměrů jako ty severoamerické, veškeré používané bankovky jsou dolary.

Počasí: Vedro a zase jenom vedro. Ve dne, v noci, furt. Občas do toho pár hodin zachčije, ale na teplotu to vliv nemá. Prostě jak jste venku, budete se pořád potit jak prasata a neuděláte s tim vubec nic.

Ceny:

Ubytování: Cenově zhruba jako v Ekvádoru, tj. ty nejlevnější místa si účtujou 6 – 10 $  za noc. Tady cenu pokojů navíc zvyšuje vybavennost klimatizací, která je hosty kvůli horku často vyžadována. Průměrná cena klimatizovaného pokoje je 25 $/noc. Jelikož levných hotelů tu neni moc a člověku, který je v Panamě poprvý může dát dost práce je najít, přikládám mapku s jejich umístěním v Ciudad de Panamá:

A taktéž polohu penzionu Costa Rica ve městě David:

Jídlo: Tady už neprodávají klasický snídaňový a obědový menu (tedy polívka plus druhej chod) jako v Jižní Americe, nýbrž mají na pultu vystavený všelijaký jídla, přílohy a polívky, který jsou nějak naceněný a vy si naporoučíte co chcete a to pak v součtu zaplatíte. Nejlevnějš vyjde stravovat se v jídelnách nebo u stánků, kterým se tu řiká „fonda“. Dostatečná porce jídla tu stojí 2-3 $. Klasický pokrmy jsou nějaký to dušený nebo pečený maso s rejží nebo polívka s rejží (dobrá porce s hromadou masa, takže neni třeba si dávat žádnej druhej chod), k snídani pak míchaný vejce s cibulí, různý arepy, patacony, yuca a podobně. Novinkou je pak věc, která se jmenuje guacho, taková jakoby hustá polívka snad z fazolí, rejže, uzenýho masa a čert ví čeho dalšího. Na pohled to sice vypadá jako prvotřídní blivajz, ale opak je pravdou. Je to sytý a fest dobrý jídlo.

Se sháněním večeře už tu neni takovej problém jako v posledních dvouch zemích. Otevřených levných podniků je večer výrazně míň, ale nějakej se vždycky najde.

K pití vám tu obvykle dají jenom obyčejnou vodu, ale zase jí můžete vypít kolik chcete a zadarmo. Samozřejmě si můžete poručit i něco speciálního, ovšem to už nebude v ceně jídla.

Potraviny: Když si člověk dá tu práci, oběhne všecky supermarkety a najde v každým to nejlevnější, tak to z cenama potravin neni tak hrozný, jak se na první pohled zdá.  Oves drcená, 1 kg – 2,5 $, tohle je jediná opravdu drahá položka, na vině je nedostupnost ovsi prodávaný na váhu; Cukr, 1 kg – 1 $; Mortadela, 1 kg – 2,9 $; Mlíko v prášku, 400 g – 3,4 $; Konzerva ryby, 170 g – 0,35 $; Pivo, plechovka 330 ml – 0,6 $, mají tu čtyři různý místní značky, ale pít se to nedá, do jednoho hnusný patoky; Marmeláda, 300 g – 1,15 $ COP; Bramborová kaše, 743 g – 4,2 $; Bujón v prášku, 10 ks – 0,4 $; Čokoláda na vaření, 500 g – 3,15 $; Hořčice, 400 g – 1,2 $; Pečivo – nejlevnější bývá „pan michita“, za 0,05 $/kus, ze sladkýho pečiva jsem si kupoval akorát ananasovej koláč, kterej stál 50 centů za obstojně velkej a sytej kus.

Doprava: Oproti Kolumbii výrazný zlepšení na všech frontách. Jak v kvalitě komunikací a dopravních prostředků tak v ceně. Kilometr jízdy busem vás tu vyjde zhruba na 0,8 Kč. Busy vyjíždí z autobusáku do všech směrů, takže už neni nutný hledat někde po městě zastávku pro konkrétní destinaci. Mezi městy jsou pak podél silnic často zastávky, kde na bus stačí mávnout a tak ho stopnout. Pokud na něj budete zkoušet mávat někde mimo, může se někdy stát, že pojede dál, ale větsinou vám zastaví i tak.

Co se týče MHD v havním městě, tak tam fungují jednak autobusy Metro, kde se platí speciální kartou, kterou seženete na autobusáku. Na kartu si nabijete nějaký prachy a pak si při nástupu u turniketu odrazíte, aby vás to pustilo dovnitř. Jedna jízda stojí 25 centů, kolik stojí vydání karty netušim, nepořizoval jsem si jí. Dál městem jezdí ještě klasické busy, kde se platí hotově a tam jedna jízda stojí 0,5 $. Pak ještě ve městě funguje metro, ale o něm nic bližšího nevim.

Vstupný: Cizinci platí všude víc než místní a to někdy i několikanásobně. Celkově je výše vstupů opět silně přemrštěná. Zde nějaké příklady: Kanál – 15 $, Ruiny starého města – 12 $, Národní park Barú – 5 $. Žádný s těch míst nestojí ani za polovinu těch prachů.

Vybavení: Bomby by teoreticky měly jít sehnat v obchoďáku jménem Do It Center po 6 $ za kus. Nicméně v Davidu je měly momentálně vyprodaný. A jedná se o typ sprej, 227 g. Dál ohledně shánění výbavy nic bližšiho nevim.

Otevírací doby: Obchody mají otevřeno tušim od 7:00 do 20:00 každej den krom neděle, která je tu zřejmě stejně problematická jako v Argentině. Když jsem v neděli dopoledne odjížděl z Ciudad de Panamá, přišlo mi, že je zavřený snad úplně všechno, jak supermarkety, tak jídelny, tak ostatní obchody. Instituce jako např. pošta jsou pak zavřené dokonce celý víkend.

Internet: Ve městech i na vesnicích je téměř v každém parku dostupná wifi zdarma, taktéž mají wifi běžně v hostelích. Dále jsou ve městě internetové kavárny, kde účtují cca 1 $ za hodinu. Rychlost i stabilita opět velmi dobrá.

Bezpečnost: Panama má spolu s Kostarikou pověst nejbezpečnějších zemí latinský Ameriky a skutečně je tady dost klid. Člověk se nemusí bát ani procházet se městem v noci, či vlézt do nějaký ošuntělejší čtvrti. Takže snad jediný na co je třeba si dát pozor jsou nějaký kapsáři, ale to je tak asi po celým světě.

Osobní zkušenosti: Nač chodit kolem horký kaše, napíšu to rovnou. Návštěva Panamy je podle mě naprostá ztráta času a peněz. Země nemá vůbec co nabídnout, případně jsou stejné nebo zajímavější věci k vidění v sousedních státech.

Je tu poměrně draho a taktéž lidi nejsou nijak zvlášť vstřícný. Celkem hodně místních na mě působilo jako nabubřelý, neochtotný panáci. Jiní, tentokrát pro změnu většinou indiáni, byli úplně v pohodě. A drtivá většina si vás prostě nevšímá. K mizernýmu dojmu z obyvatel u mě přišpívá taktéž fakt, že je v zemi dost silná menšina číňanů, který k mým oblíbeným národům určitě nepatří.

Jediný co můžu říct k Panamě pozitivního je, že je tu fakt ničim nerušenej klid. Tedy všude mimo Ciudad de Panamá, kde panuje klasickej velkoměstskej ruch.

Pokud nemáte nějaký zasadní důvod k návštěvě Panamy, (například pobyt u místních indiánů, případně nutnost daná geografickou polohou) doporučuju vyrazit raději do jiné země Střední nebo Jižní Ameriky. Tady vážně neni o co stát.